Koučovací karta – první krok ke změně

Markétčin zážitek s koučovacími kartami

Před týdnem u mě byla moje maminka. Pohlídat vnučku, popovídat si se mnou. Když už se skoro chystala k odchodu, povídá mi: „ Prosím tě, co ta Zuzka pořád má s těma koučovacíma kartama? Jak to funguje? Ukaž mi to, já bych to chtěla zkusit.“ Maminka totiž dostává informační e-maily a odkazy na webináře od Zuzky Adam a ví, že já ty nové karty mám.

„ No dobrá,“ už míchám karty, „ na co se chceš zeptat?“

„ Tuhle jsem si zase uvědomila, že vlastně nemám žádný sen, cíl. Nikdy jsem neměla. Kromě studia na umělecké škole, kterou mi tatí zatrhnul, že je to hloupost. Tak bych ráda věděla, proč nemám sny a cíle.“

Rozložila jsem tedy zamíchané karty na stůl a maminka táhla. A vytáhla si modrou kartu ZAČÁTEK – první krok, vykročení.

Hned si napsala otázky, které jsou na kartě, aby si na ně mohla v klidu odpovědět. Z vlastní zkušenosti jsem jí doporučila, aby si odpovědi také napsala. Nejdřív se netvářila příliš nadšeně. Že jí to stejně nepomohlo. Mě však napadaly další otázky, které jsem na ni hned sypala.

A ukázalo se, že se vlastně bojí něco nového začít. Co když by to dopadlo špatně? A co by tomu řekli lidi? A další otázky a odpovědi přicházely…

Vytažení téhle koučovací karty se stalo jejím prvním krokem, ZAČÁTKEM k hledání a plnění si vlastních snů, hledání své životní cesty.

Ani v 75 letech není pozdě začít a prožít něco nového.

Jsem moc zvědavá, jakou otázku položí příště  🙂

Markétka

Komentáře

Back To Top