Jste doma šéfem nebo sluhou?

„Ahoj teto, já tě tady provedu“… čtyřletá Lenička v červeném tričku mi sevřela prsty svojí malou ručkou a snažila se mě co nejrychleji provláčet chodbou rodinného domku do svého pokoje. Maminka ji sledovala s tichým mírným úsměvem a možná i s trochou úlevy, že dítě chvíli nevisí na ní… Děti jsou báječné. Vědí, rychleji než dospělí, které místo je v domě nejlepší, drtivě vás porazí v intuitivních hrách, energie mají obvykle na rozdávání a jsou často až k zulíbání roztomilé… Někdy se mi zdá, že přes všechnu péči, kterou jim věnujeme, občas zapomínáme na to, že to nejdůležitější, co jim můžeme poskytnout kromě lásky je opora.

Děti potřebují jistoty

Dětem v dnešní době ve střední Evropě obvykle nechybí dokonalý servis ani drahé hračky, ale vědomí, že jsou na jedné lodi se spolehlivými průvodci, kteří je ochrání za každého počasí, že svět je pochopitelný a má jasné hranice. Pocit, že táta s mámou jsou laskavými vůdci, co si vědí rady, je pro děti cennější, než „neomezená“ svoboda, kde mohou úplně všechno. Navíc svoboda vyžaduje převzetí zodpovědnosti a na to se musí připravovat postupně.

Uspořádání prostoru ovlivňuje vztahy v rodině

Je velmi inspirativní pozorovat, jak prostor ovlivňuje fungování rodinných vztahů. V mnohých domácnostech dítě dostane ten nejkrásnější a největší pokoj s postelí, stolem, sedačkou a křesílkem. Rodiče se spokojí s nejmenší ložničkou hned u vchodu do bytu, co velikostně téměř odpovídá komoře na úklidové pomůcky. Obvykle mě odbývají otřepaným tvrzením, že do ložnice se chodí jenom vyspat a jinak tato místnost není nijak důležitá.

Umístění ložnice vypovídá o naší pozici

Jenže kvalitní spánek je zásadní! V ložnici trávíme denně šest až osm hodin a jak dokážeme za noc načerpat nové síly má stěžejní vliv na průběh celého dalšího dne. Navíc umístění ložnice v blízkosti vchodu vyvolává pocit ohrožení, nestability.

Pokud navštívíme některé z historických sídel české šlechty, nejdříve se proplazíme několika rytířskými sály, ranními, pánskými, dámskými přijímacími salónky, než se dostaneme do ložnice hraběcího páru. U vrátnice bydlí vrátný, služebné a pomocný personál. Nestavme se do rolí lokajů svých dětí.

Dospělí mají odpovědnost

My dospělí jsme, ať se nám to líbí nebo ne, ti hlavní. Na fungování, vzájemné komunikaci rodičů, jejich souladu a lásce závisí, zda celá rodina bude prosperovat, jestli v pohodě zaplatí jogurty, punčocháče, složenky, výlety do aquacentra… Pokud budeme věnovat čas také sobě a svým potřebám, budou mít naše ratolesti po svém boku duševně zdravé jedince. V opačném případě se z nás za nějaký čas stanou vystresované chudinky bez vlastních cílů, co si chtějí plnit vlastní sny pouze prostřednictvím „dokonale“ vychovaných dětí. Zdravé sobectví v případě zařizování domácnosti neznamená usurpátorský přístup, ale nastolení rovnováhy mezi odpovědností a pravomocemi jednotlivých členů rodiny.

Ložnice paní Jany

Zajímavě se před časem rozvinula diskuze mezi účastníky na jednom ze seminářů Feng Shui. Paní Jana řešila problém dlouhodobě nekvalitního spánku, stálého pocitu únavy a bezvýchodnosti. Ložnice, ve které s manželem spala, vznikla před několika lety přepažením větší místnosti. Vyřešili tím sice požadavek mladší dcery na samostatný pokoj, ale jim v ložnici chybělo vlastní okno, zůstali bez přísunu čerstvého vzduchu. Neměli z místnosti jakýkoli výhled, prostor připomínal spíš vězení než místo relaxace.

Postupně jsme společně propátrali celý půdorys domku. Zjistili jsme, že samostatné místnosti zabraly nyní již dospělé dcery a na rodiče, kteří stále financovali jejich vysokoškolská studia, zbyla jen zmíněná špeluňka. Na dotaz, proč nezmění stávající uspořádání sil, se paní Jana zatvářila vyděšeně: „Ale to by mi holky nedovolily!“

Výměna místností mění chování obyvatel

Lenička v červeném tričku mi ukázala svoje hračky, pokojíček i malého brášku. Rozpovídala se i její maminka. Děti měly krásný velký pokojík, ale stál až úplně vzadu. Ačkoli byl největší, děti si ho nijak neoblíbily a často se stěhovaly do ložnice rodičů, kde se posléze hromadily kupičky hraček a dětských oblečků. Menší pokojík v blízkosti centra dění byl pro ně podstatně lákavější. Nakonec jsme se domluvili na výměně. Zaměnili jsme dětský pokoj s ložnicí. Stačilo nově vymalovat, nábytek padl do nového prostoru jako ulitý. Změna prospěla všem. Děti se přestaly cítit odstrčené a začaly vyžadovat o špetičku méně pozornosti. Rodiče získali více soukromí.

Jak to chodí u vás?

Opičí láska nepřináší příliš výhod pro žádného člena rodiny. Pokud se nechcete stát pouhými služebníky svých ratolestí, podívejte se, jak jsou rozdány karty zrovna v tom vašem bytě. Možná zjistíte, kdo je u Vás opravdový šéf.

Mgr. Hana Kopecká – konzultant Adam Feng Shui

Komentáře