Záhada ztracené rybičky…

Jedno ráno jsem stála v němém úžasu u akvária. V první chvíli jsem pocítila zoufalství. Hned jsem ty myšlenky ale zaplašila.

O co jde?

O naše akvárium.

Máme ho už dlouho, něco přes 3 roky. Dostal ho syn k narozeninám. Vybrali jsme rybičky, hned několik druhů a dlouho jsme se z nich radovali. Rybky vypadaly spokojeně, lebedily si u nás a vše bylo krásné a čisté. Po čase k nám přibyl nový člen rodiny. Ve vztahu chvíli nebylo vše OK a akvárium začalo zlobit. Šedlo, kalilo se, ryby umíraly. Vyčistilo se. A pak znovu a znovu, stále dokola. Stejně tak se čistlily naše životy. Bylo mi jasné, že se čistíme skrze naše akvárium.

Největší šok na mě čekal po pouti v Krkonoších. Odjela jsem ve středu uprostřed léta a v sobotu před tím jsem si dala tu práci a to naše obrovské 160 litrové akvárium jsem důkladně vyčistila.

Vypadalo takto:

Po návratu mě čekalo toto:

A jak je to dnes?

Před 3 týdny jsem akvárko po 2 měsíčním rozvažování založila znovu. Dlouho jsem váhala, ale když jsem šla procházkou po Praze a  viděla jsem v čínské restauraci 2 akvária přesně s těmi rybkami, které jsem plánovala, pochopila jsem, že mi dává Vesmír vzkaz a bylo rozhodnuto.  Vyměnila jsem kameny, nakoupila nové rostlinky, filtr, 8 zlatých a 1 černou rybku, šneky a těšila jsem se….

Předčasně. Do dvou dnů se akvárium znovu zakalilo. Po dvou dnech zemřela jedna rybka, další den jedna zmizela. Jen tak. Kapr jako hrom a najednou nebyl. Dobře. Poděkovala jsem a dokoupila jsem další dvě rybky. Další dny se to v podstatě opakovalo. Jedna lekla, jedna zmizela. Stávala jsem po ránu u akvária a počítala ryby. Denně jsme 1-2 dokupovali. S vděčností, že vzaly na sebe něco, co by jinak postihlo nás. Děkuji rybičky, že čistíte naše životy.

V sobotu jsem přijela z Prahy. V napětí jsem si stoupla před akvárium. Vím, co jsem si v Praze vyčistila na koučovacím kurzu u Zuzanky. Akvárium zářilo, kal ustoupil. Rybky přežily, ale odnesli to tentokrát šneci. Dokoupili jsme chybějící ryby do počtu devíti a těšíme se konečně z pěkného čistého akvárka a zdravých, živých rybiček.

A proč jich je devět? Tento počet je stejný jako devět oblastí ba gua. Bohužel nám rybky neumí sdělit, za kterou tu oblast si v akváriu plavou. Nejvíce jsem si oblíbila černou rybičku a pasovala si ji do harmonie a zdraví. Té se naštěstí od začátku daří dobře.

Ještě jednou díky.

A vy, držte mi, prosím, palce.

Renáta

Komentáře