Nejlepší rok mého života aneb Děkuji, Zuzanko!

Máme to za pár. Končí rok 2016. Asi nikdo se nevyhneme bilancování na konci roku. Stejně tak se nevyhneme úvahám nad tím, co chceme v roce novém. 1.1. je prostě milník a málokdo z nás ho přejde jen tak.

Když jsem se zamyslela nad svým rokem, uvědomila jsem si, že nebyl vůbec jednoduchý, zbavovala jsem se mnoha věcí, myšlenek, vyčistily se vztahy, ale přesto to byl jeden z nejhezčích a nejlepších roků vůbec. Prostě díky harmonizaci svého okolí, prostředí doma i v práci a hlavně sebe se děly věci.

Můj koníček se stal mou prací. Ve svém životě jsem dostala dvě nabídky, které se neodmítají, obě se týkaly práce. Díky první nabídce už 13 let vedu apatyku a díky druhé nabídce jsem se stala součástí týmu Adam Feng Shui. Nesmírně si toho vážím.

A když už letos nic jiného nestihnu, tak musím minimálně poděkovat. Mé veliké díky patří celému týmu AFS. Především Zuzance za vedení, lásku, úctu a pochopení ke všemu, co děláme a s čím se mnohdy trápíme. Veliké díky za to, co od ní v rámci jak práce, tak především studia dostáváme. Velmi si cením toho, co nám všem dává jako nadhodnotu. To, co přesahuje feng shui. To, co vás v žádném jiném kurzu nenaučí. To, co se nedá vyjádřit slovy. Velmi si vážím jejího vedení, všech akcí, kde je nejen průvodcem, pomocníkem, ale hlavně srdcem všeho. Zuzanko, děkuji. ♥

Děkuji také svým spolupracovnicím. Občas některá něco řekla v pravý čas a na pravém místě, jak se říká, a padlo to na úrodnou půdu. Bez tohoto bych nebyla tam, kde jsem. Pár vět způsobilo veliký obrat v mém myšlení. Děkuji také svým spolustudentkám. Jsem moc ráda, že se můžeme scházet a sdílet spolu své myšlenky, nápady.

V neposlední řadě udělám i to, na co nejsme u nás moc zvyklí. Děkuji sama sobě, že to nevzdávám a pokračuji krůček po krůčku dál a dál ve svém vývoji a jdu za svým štěstím. Oceněním toho, že jsem někde jinde než jsem byla před rokem, jsou slova lidí kolem mne: „změnila ses“. Mnozí jsou nadšeni. Některým se to nelíbí. Nu což, je to tak, po posledním dosti intenzivním roce tady stojí Renáta, jiná, doufám, že moudřejší, vděčnější a pokornější. Posledních pár dní před Vánoci jsem byla doslova zaplavena vděčností a přemýšlela jsem, kam až to půjde. Uvědomila jsem si, že jsem vděčná i za naprosto cizí lidi, kteří mě vyhledávají a vyprávějí mi své silné příběhy a já jsem jim vděčná za to, co přináší světu, dětem, ostatním lidem. Byl to neuvěřitelný pocit, ve kterém by se dalo koupat. V tu chvíli jsem si uvědomila sílu vděčnosti, která proudila z hloubi mého srdce. A za to vděčím tomu, co dělám, s kým se stýkám, co ve svém životě měním.

Děkuji.

Renáta

Komentáře