Priority

V minulých letech jsem měla možnost v rámci konzultací navštívit mnoho bytů. Poznala jsem plno báječných lidí, kteří vědomě pracují na tom, aby jejich život byl co nejlepší. Viděla jsem různé byty, různé osudy… Přineslo mi to i spoustu zkušeností a o jednu bych se s vámi chtěla podělit. Jde o jeden příklad, princip, který se opakoval tolikrát, až mne to zarazilo.

 

ÚLOŽNÉ PROSTORY

Mnoho lidí velmi často poměrně složitě řeší, kam uloží své věci. Samozřejmě, nějaké úložné prostory potřebujeme. Ale představte si třeba menší byt, 1+1, 46 metrů, kam se stěhuje mladý bezdětný pár. Byt si chtějí hezky zařídit a zavolají truhláře, aby jim do bytu vyrobil vestavěné skříně. Do chodby, do ložnice, do obýváku. Pan truhlář je nadšený, má hodně velikou zakázku.

Ode mne v tuto chvíli chtějí poradit, jak rozmístit zbývající nábytek, aby bylo vše podle pravidel Feng Shui. A já zjišťuji, že mám nadlidský úkol – do miniaturního prostoru umístit dvoulůžko, rohovou sedací soupravu s křesly, televizi, pracovní stůl….To už si připadám jako necita a nelida, který mladým lidem bere iluze, ale tohle přece nejde!! I kdybychom veškerý nábytek do bytu doslova „nacpali“, zůstanou průchozí uličky sotva 30cm a v ložnici by nebyly vůbec žádné…

JEDNODUCHÉ ŘEŠENÍ JE PO RUCE

Tak kudy z toho ven? Vracíme se na úplný začátek, na plánku různě posunujeme obrázky nábytku a stále měříme…při vší snaze se nedaří. Mladá žena nakonec vybuchne: „Kdyby tady nebyly ty b… skříně, tak se sem krásně vejdeme!“  A řešení je na světě. Jenže – kam s věcmi? Partneři dostanou na výběr: buď tady budou pohodlně bydlet všechny jejich věci, nebo oni dva. Po trochu bouřlivé diskuzi si nakonec uvědomí, že si do bytu nemohu nastěhovat vše, co mají v domě u rodičů, i knihy, co nashromáždili za roky studií. Naopak – sem si budou stěhovat věci pouze po zralé úvaze! A v tu chvíli je jasné, že mohutná skříň v miniložnici nebude vůbec potřeba, tudíž se tam krásně vejde manželská postel i s nočními stolky. Ostatní skříně se dočkají umenšení rozměrů a byt tak nebude přecpaný těžkými kusy nábytku.

Nedovedete si představit tu úlevu, která se objevila v očích obou partnerů. I když věděli, že velká práce je ještě čeká při třídění věcí, ale teď už jim bylo jasné, co chtějí – už věděli, jaká je jejich priorita při zařizování společného bydlení. Rozhodně nechtěli udělat ze svého prvního příbytku skladiště. Chtěli tam JEN bydlet, trávit společný čas, odpočívat, plánovat, trochu i pracovat, ale víc odpočívat a bavit se s návštěvami.

CO DOOPRAVDY CHCEME

A to se týká nás všech, zvažovat, jaké jsou naše priority. Dostane při zařizování pracovny v podkroví přednost obrovská knihovna, nebo si jediné vhodné místo nechám pro pracovní stůl, aby se mně dobře pracovalo? Komu bude snížený strop méně vadit? Mojí tvořivosti a koncentraci, nebo mým starým knihám?

Stejně tak mnoha obývacím pokojům vévodí na zdi obří televize – přitom rodina marně hledá dobré umístění pro sedačku, kde by mohli být všichni hezky pospolu, povídat si a hrát oblíbené stolní hry

 

Moc si přeji, abychom si všichni  uvědomovali své priority a správně vyhodnocovali, co je pro nás důležitější a čemu nebo komu dáme ve svém životě přednost.    Věrka

 

Sdílet

Komentáře

Komentovat