Můj dům, můj hrad (1)

Děti a rodiče.

Říká se, že když člověk začne něco plánovat, bůh se směje… A co když začnou plánovat rodiče pro své děti, děti pro rodiče, dospělé děti pro sebe atd.? Pak je z toho pěkná motanina… Jako tehdy v domku u Nováků.

Nejprve se mi ozvala Jana, jedna z dvojčat, která chtěla zkonzultovat barvy v novém bytě. Odstěhovala se od rodičů do Brna, aby měla víc klidu na studium. Při rozhovoru jsme dospěly k tomu, že vlastně od rodičů tak trochu utíká, měla pocit, že jí život nějak nenápadně plánují a ona se jim nedokáže vzepřít. Sešly jsme se i s její sestrou, která to formulovala mnohem tvrději, prostě jim rodiče život dirigují, přestože jsou dospělé, mají práci a studují další vysokou. Sestry se shodovaly na tom, že mají rodiče rády, hezky spolu vycházejí, ale podvědomě tuší, že se rodiče s přibývajícím věkem snaží přitáhnout dcery zpátky do domu a ony se tím cítí svázány. Jejich smělé plány směřovaly do zahraničí, nejlépe prý do Austrálie 🙂

Probraly jsme spolu možnosti, jaké nabízí Feng Shui. Začaly jsme tím, jak je uspořádán jejich současný (studijní) byt a jak je tomu v domku pod strání…Mluvily jsme o množství věcí obecně, o dárcích, o oblečení a knihách z dětství atd. Dvojčata svorně přiznala, že nikdy nic nevyhodily, málem od školky je vše pečlivě uloženo, něco na půdě, něco v dívčím pokojíčku a spoustu si toho odstěhovaly do brněnského bytu…to aby se rodičům v domku trochu ulevilo, nějak se tam pořád nemůžou vejít. Odkud ale začít, když je toho tolik! A podle jakého klíče věci třídit?!?

 

Každá část bytu ovlivňuje určitou oblast našeho života 

Schéma BAGUA nám říká naprosto jasně, v které části bytu je potřeba začít. V tomto případě jsme se zaměřili jsme se na oblast Předci, která má ve své „ náplni práce“ vztahy s našimi rodiči, prarodiči, zde se můžeme opřít o sílu své rodové linie. Tyto vztahy zde můžeme také pročistit a narovnávat. To byl také náš záměr, když jsme s dvojčaty v čerstvě nastěhovaném bytě probíraly a třídily jejich památky na dětství a mládí. Jako by v bytě ani nežily dospělé osoby, ale puberťačky, které se potřebují obklopovat různými drobnůstkami. Takové množství dárečků, fotek, knížek, připomínek nejrůznějších událostí – naplnily jsme snad čtyři krabice od banánů! Sestry uznaly, že přestěhovat skoro celý dívčí pokojíček do nového bytu nebyl šťastný nápad. V další fázi si už samy rozhodly, co vyhodí a co je pro ně důležité, aby zůstalo na památku.  Pro tuto chvíli ovšem pečlivě uložené v malé bílé krabici, než se vztah s rodiči narovná.

Množství drobností nás nutí stále přemýšlet a současně se nemůžeme soustředit na to, co je důležité.

Po vytřídění památek z domova a celkovém úklidu přišla ještě na řadu miska se solí a čisticí vonné tyčinky. Najednou se celý byt zklidnil a obě dívky si nemohly vynachválit, jak dobře se teď soustředí na učení. O rodičích mluvily najednou v klidu, chápaly jejich jednání ohledně domu. Nicméně toto byla jen jedna část práce. Čekal na nás domek rodičů. Díky radikálnímu pročištění jejich bytu a malému rituálu v oblasti Předků se na to ale sestry dokonce těšily, byť si na větší zásah samy netroufaly, prý že si mne tam pozvou 🙂

A jak to dopadlo v domku? Překvapivě dobře! Pokračování najdete ZDE.

Sdílet

Komentáře

Komentovat

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close